Převoz naší Slunečnice+dobrodružný návrat pro auto

26. dubna 2017 v 13:15 | Danielka
Při našem dalším pobytu v Holandsku nás čekala nejdůležitější akce-převoz naší plachetnice do nové maríny Lylestad. Původní plán vyplout hned první den po příjezdu nám překazil původní majitel lodi, který se na nás přijel podívat a seznámit nás se všemi kohouty,skupinami a jinými záludnostmi, kterých je na takové plachetnici opravdu moře, což jistě potvrdí každý jachtař.
Můj Péťa si neplánovaně vyzkoušel roli Opičáka a vylezl v novém postroji až nahoru na stěžeň,aby opravil zlomený prvek u navíjení přední plachty.Byl velmi statečný a překonal sám sebe, protože výšky zrovna nemusí a ještě na ně úplně pevné zemi!!!!Borec!
Po několika přeháňkách jsme i s původním majitelem Michaelem vypluli na vnitřní moře.Napnuli jsme všechny plachty a byla to nádhera! Jelikož po návratu do Hrnku byl již večer,nechali jsme přeplavba na druhý den.Užili jsme si krásný západ Slunce,duhu a překvapivě teplý večer na Apríla u Severního moře, vyspali se na naší loďce (což už je naprostým pravidlem-nespíme jinde)a druhý den za krásného počasí vyrazili.Jediný nedostatek byl slaboučký vítr, takže jsme si sice celý den užili na moři,ale abychom vůbec dojeli do Lelystadu,museli jsme dojet na motor a tím pádem i na sklonku dne. Než jsme vyřídili formality v naší nové maríně,byl večer,dny ještě krátké....A před námi cyklocesta zpět do Urku pro auto. Mám obrovskou radost, že je Péťa na naší plachetnici Slunečnici moc šťastný a nejraději by se na ní odstěhoval,ale někdy (jako v tomto případě) ho musím jemně upozornit, že učit se zachovávat na naše stání budeme muset až jindy, až na to budeme mít moře času a ne, když před sebou máme soumrak, bouřkové minulý na obzoru a cyklocesta.
Holandsko jak všichni ví,je země rovinatá a cyklistice zaslíbená,ale také na počasí drsná.......
I naší dobrodružné cestě v příštím článku.
 

Na přeskáčku

15. března 2017 v 22:17 | Petr
Musím napsat o naší návštěvě naší plachetnice.
V pátek jsme se opět vydali do Holandska za účelem trochu se zabydlet na lodi a najít nové kotviště.
Cesta proběhla podle plánu s přespáním tentokrát v Ostabrücku, tedy dál než minulou cestu. To abychom byli dříve na lodi. Páteční odjezd se trochu opozdil z důvodu nejezdícího metra /někdo skočil pod vlak, tak ho zachraňovali a ve středu tam stejný člověk na stejném místě skočil znovu/. Ale v Osnabrücku jsme byli brzo a ještě jsme stihli noční procházku hezkým starobylým centrem a jedno malé místní pivo. Ráno jsme si užili dobrou snídani a proto jsme k lodi dorazili chvíli před polednem. Vyložili jsme část nákladu z auta do plachetnice a šli jsme prozkoumat URK. Po krátké procházce a návštěvě Havenmeistra, který nám doporučil další dvě mariny, jsme vyjeli hledat. Navigovala Danielka. První marina byla krásná, sposta prázdných míst, ale žádná obsluha. Tak jsme si nafotili kontakt a vydali se na další. Opět spostu prázdných míst, tak jsme zamířili do kanceláře. Havenmeister nám mile sdělil, že prázdná místa nejsou prázdná, že má ještě asi 200 čekatelů, Po krátké projíždce po hrázi jsme zajeli do mariny Lylestad. Danielka již byla unavená, proto jsem sevydal na jednání sám. kupodivu místo bylo. Vrátil jsem se do auta a po krátkém rozhodování jsme částečně vyplnili přihlášku s tím, že další údaje pošleme mailem. A spokojeně jsme odjeli na našilodičku. Byl krásný večer a před námi byl důležitý ůkol : pokřtít lodičku. Za tím účelem jsme otevřeli dovezené šampaňské a Danielka povedla rituál. Pak jsme při krásném výhledu na zakotvené plachetničky dopili zbytek a pomalu se vydali do postele. Topeí v kajutě bylo zajištěno elektrickým ventilátorem a takjsem spokojeně usnul.Bohužel Danielce bylo zima a ještě se jí zhoršila bolest v krku. VRáno jsme vstali a šli jsme provést ranní hygienu, přičmž jsme byli příjemně překvapení teplou vodou ve sprchách a navíc vytápěnou podlahou. Protože na lodi nebylo žádné nádobí a všechny kavarny byly zavřené, udělali jsme si čaj do láhve od šampusu. A když jsme si ho na palubě dolévali, vypadali jsme poněkud "zvrhle". Kolem nás procházeli místní občané v oblecích do kostela - co si asi o nás mysleli?. Dopoledne jsme strávili prohlížením a prozkoumáváním lodi a v jednu hodinu jsme se smutní, že opouštíme naši lodičku vydali zpět k domovu. Teď již doma plánujeme další návštěvu naší plachetničky a sháníme vše potřebné na dovybavení lodě.Příště musíme přplout na nové kotviště a protože plánujeme pobyt na č dny, určitě chceme plachtit. Ale povezeme i barvy na opravu nátěru a olej na nátěr paluby. A také si povezem jízní kola na přesun z Lylestadtu do Urku pro auto.

Kdy koupit plachetnici

26. února 2017 v 21:20 | Petr
Nadpis článku by tu byl......
Možná i zaujme-----
Možná si ho někdo i přečte .....
A o čem to bude?
Samozřejmě o naší plachetnici.
Největší zasluhu na tom, že ji máme má samozřjmě Danielka, protože to ona položila tu správnou otázku:
Kdy si koupit vlastní plachetnici.
No přeci právě teď - protože žádná chvíle v našich životech se nebude opakovat.
koupinpředcházelo dlouhé hldání - byl to jen takový sen, jako si asi chlapi prohlížejí zavodní auta a holky šaty za výlouhou, tak i já jsem se občas podíval na stránky : prodej plachetnic.
Chvilku jsem koukal, ale pak mne to omrzelo, protože tam byly lodě buď nuplně malé nebo hodně zanedbané , ale nejvíce na mě vyskakovali superdrahé - sice krásné ale drahé jak kosmická loď. Ale to byly začátky, postupně člověk zjistí, že se inzeráty moc nemění, stále se opakují a tak začne hledat další informace. Začne pročítat různé články, občas narazí na nějaký odkaz až se dopracuje k opravdovým zahraničním webům se specializací na jahctig. A najednou se na něj sesype tisíce lodí lodiček, korábů ve všech známých přímořských státech.A tady je to možná ještě horší než na začátku. Kterou si vybrat?
Podle čeho? Asi podle ceny? Tak zase zpátky na Google s dotazem: jaký materiál trupu je nejlepší? A pak přibývají další a další dotazy a člověk se v tom začíná malinko orientovat. tedy myslí si, že se začíná orientovat do doby než narazí na další článek, který popírá všechny předešlé.

Kam dál

Reklama